Hvězdná brána - SGA 6. a 7. řada, Čas Antiků

[mak]

Naše loď padla do léčky nastražené Luciánskou aliancí. Přitom všechno začalo úplně nevinně, mise jako každá jiná.
...a najednou jsme byli uprostřed ničeho obklopení určitě víc než dvěma, možná třemi stovkami aliančních křižníků bez možnosti úniku. Neměli jsme nejmenší tušení, že disponují rušičkou hyperpohonu. Když jsme to zjistili, bylo už pozdě.
Snad, kdybychom byli na palubě Tristana, ale Theseus nebyl vlastně vůbec žádnou válečnou lodí. Měl pouhopouhé dvě paluby a na délku měřil necelých třicet metrů, i Fénix byl proti němu obr. Nemohli jsme připustit, aby naše technologie padly do rukou nepřítele. Ani spojenectví s asgardy by Zemi v takovém případě nebylo nic platné, a tak kapitán vydal rozkaz k evakuaci.
Věděli jsme, že naše záchranné čluny budou zachyceny, ale pořád lepší, než se nechat roztrhat na kusy. Boj proti takové přesile by se rovnal sebevraždě. V uších nám zněly přerývané zvuky alarmu signalující aktivaci autodestrukce. Cestou k záchranným člunům jsme uvízli v tlačenici u průlezu na dolní palubu, když zvuk najednou ustal a kolem se nečkaně rozhostilo podivné ticho. Ten okamžik trval celou věčnost, než ticho prořízl kapitánův hlas.
"Přerušit evakuaci. Všichni do bojových pozic!"
Tak přeci jen se tomu nevyhneme, budeme bojovat. V tu chvíli jsem si myslel, že se kapitán nejspíš zbláznil, ale rozkaz je rozkaz. Překvapivě jsem cítil spíše úlevu. Teprve na můstku jsme zjistili, proč nás zavolal zpět. Kolem nás se vznášely tři obrovské asgardské lodě a působily dost zlověstně. Netušil jsem, jak se sem mohly navzdory aktivované rušičce hyperpohonu dostat, ale v tu chvíli mi to bylo jedno.
Po krátkém vyčkávání jedna z asgardských lodí vyslala ze zařízení upevněného pod svým trupem krátký směrový energetický puls. Jeho úzký kužel těsně minul nás a zasáhl přibližně desítku křižníků Aliance. Všem zasaženým lodím vypadly počítače a selhaly štíty. Ve skutečnosti nás úplně neminul, zasáhl i okraj Thesea, ale to jsem v tu chvíli nevěděl, vyřadil nám totiž jen nedůležité technologie.
Teprve později jsme se dozvěděli, co se vlastně stalo.
Zhruba před půl rokem jeden z asgardských satelitů rozmístěných v Mléčné dráze, zachytil zvláštní záření. Asgardé vyslali svou loď, aby to prověřila. Krátce před cílem jí neznámá síla destabilizovala hyperpohon a oni byli vytaženi z hyperprostoru. Naštěstí si celého manévru nikdo nevšiml. Není divu, asgardům trvalo ještě několik desítek hodin, než pomocí podsvětelných motorů se zamaskovanou lodí doletěli na místo, kde Aliance prováděla své pokusy. O zařízení měli velký zájem, ale napadnout Alianci a zařízení ukrást... Ne, to by se rovnalo vyhlášení války. Monitorovali tedy veškeré pokusy a vyvíjeli protiopatření. Rušičku hyperpohonu testovanou aliančními jednotkami ale vyvinuli Antikové a ochránit hyperpohon proti jeho účinkům bylo v tak krátké době nad jejich síly. Proto se zaměřili na to, s čím měli zkušenosti, na goauldské technologie. Asi je zbytečné říkat, že uspěli, s učinky jejich zařízení jsme již měli příležitost se seznámit.
Když jsme dorazili my, nastala chvíle, na kterou tak dlouho čekali. Napadení naší lodi bylo dobrou záminkou, aby si vzali, co celou dobu chtěli. Narozdíl od nás věděli asgardé moc dobře, kde přesně se rušička nachází. Jakmile ji měli na palubě, otočili se a jejich lodě začaly postupně vstupovat do hyperprostoru. Tu němou výzvu jsme pochopili velice rychle. Je zbytečné říkat, že ani my jsme neměli důvod se zde déle zdržovat.
Cestou zpět jsme byli ve vynikající náladě. Jak by také ne, bude stačit pár úprav asgardského pulzního děla. Jako všesměrové zařízení dokáže vyřadit obranu nepřítele v širokém okolí. Pak tam pošleme pár atomovek... A že proniká i asgardskými štíty? To už je detail, kdo říká, že dělo nemůže být naváděno automaticky a osazeno jadernou hlavicí? Nebo ještě lépe, teď, když Aliance ví, čím disponujeme, k žádné bitvě ani nedojde. Bohužel, radovali jsme se trochu předčasně.
Asgardé byli spojenci, ale zapomněli jsme, jak moc jsou ve svém uvažování pragmatičtí a proč že tu vlastně jsou. Svůj pragmatický přístup při řešení problémů prokázali už před mnoha tisíci lety, když umožnili goauldům ovládnout naši galaxii. Tehdy jsme ještě nebyli připraveni, a tak jim dovolili vytvořit impozantní civilizaci schopnou čelit hrozbám zvenčí.
Osobně jsem žil v domnění, že nás chrání, protože cítí vůči nám jistý dluh, jenže tak to nebylo. Sice jsme před pár lety jejich civilizaci zachránili, ale nebýt jich, posloužili bychom Urianům v tom lepším případě jako otroci, v tom horším jako hostitelé. Ať se nám to líbí nebo ne, jejich uvažování mělo jistou logiku. ...a hlavně s tím nešlo nic dělat.
Asgardé nás chránili ne proto, že by nás měli až tolik rádi, chránili především své technologie. Početná flotila Aliance vyzbrojená našimi technologiemi by pro asgardy představovala hrozbu, kterou by nemuseli být schopni zvládnout. Dneškem se ale situace změnila.
Doufali jsme, že se s námi o nově nabyté technologie podělí, ale to jsme se přepočítali.
Posledních patnáct let se potýkali s problémem, který vznikl před sto lety, když se rozhodli nám předat veškeré své vědění. A teď konečně měli své odpovědi. Neřekli nám to přímo, ale z jednání jsme pochopili, že ochrana asgardských technologií před silami Aliance již nepatří mezi jejich priority. Proč taky...
Asgardé věřili, že lidé mají potenciál Antiků a jednou vrátí vesmíru dávno ztracený řád. Nerozlišovali ale mezi lidmi ze Země a lidmi ze zbytku Galaxie. První krok k dosažení jejich cíle byl na dosah, v celém známém vesmíru neexistoval nepřítel, který by byl schopen Alianci disponující zbraněmi asgardů porazit. S jedinou výjimkou, s výjimkou právě zase asgardů.

[mak]

ale dneska jsem čirou náhodou narazil na potěšující informaci. MGM, držitel práv k Hvězdné bráně, v roce 2010 řízeně zbankrotovalo. Včera, 9.2.2012 zřejmě nastal přelomový okamžik, společnost získala půl miliardy dolarů na natáčení nových filmů a seriálů a producenti mají opět zájem prostřednictvím MGM investovat do nových filmů. Samozřejmě, Hvězdná brána nebude vzhledem k malému úspěchu SGU patřit k prioritám, ale doufám, že minimálně filmy jsou teď už jen otázkou času.

zdroj: http://sg-portal.eu/

[arti31]

mak za tu info ta mam este radsej a pis dalsie dieli nemozem sa dockat

[mak]

Omlouvám se za zpoždění, ale stala se mi taková nemilá věc. Z důvodu instalace aktualizací se mi počítač sám restartoval. To by nebylo nic divného, ale neobnovil mi můj nezazálohovaný obsah notepadu se skoro kompletním dílem. To fakt nesnášim.





Uplynuly dva roky od incidentu s Aliancí. Během těch dvou let jsme zažívali relativní klid. Na orbitě Země stále hlídkovaly dvě lodě asgardů a většinu času i celá naše nepočetná flotila.
Spíše nám dělali starosti naši spojenci. Tlačili na nás, abychom uzavřeli s Aliancí dohodu, dohodu o sdílení technologií. To ale pro nás bylo nepřijatelné. Navždy bychom už byli odkázáni na jejich ochranu.
Podle asgardsko-pozemské smlouvy jsme ani my, ani oni nesměli nikomu v naší Galaxii bez souhlasu druhé strany poskytnout své technologie. Paradoxně si tuto oboustrannou podmínku do naší smlouvy prosadili před lety sami. Nejspíš to byl hlavní důvod, proč s námi vůbec nějakou smlouvu uzavírali. No a my jsme zase nebyli ochotni se o své technologie s Aliancí podělit, pokud nám oni neposkytnou plány pulsního děla.
Jejich postoj rozhodně nebyl samoúčelný. Nikdy se jim nepodařilo vystopovat a zničit všechny urianské křižníky. Několika se podařilo uprchnout a v tuto chvíli mohly být kdekoli. Pokud by se Urianům podařilo upravit své štíty tak, aby dokázaly odolat vylepšeným asgardským zbraním, mohli by se Uriané již v relativně krátké době vrátit. Při jejich potenciálu rozmnožování by jim naši spojenci čelit nejspíš nedokázali. O nás ani nemluvím. Asgardé byli přesvědčeni, že klíč k budoucnosti vesmíru leží v galaxii Mléčná dráha. Nejsme jím ale my. Ne že by schvalovali metody Aliance, ale ten drobný nedostatek, že se jedná o feudálně otrokářskou společnost, považovali za naši vnitřní záležitost. Námi měli pochopitelně na mysli lidstvo jako druh. V dost zváštní pozici, alespoň jsem měl ten pocit, byl Thor. Myslím, že se mu postoj Asgardské rady tak úplně nezamlouval, přesto jej musel ve vztahu k nám prosazovat.
Náš momentální vojenský potenciál byl nevelký, to ale neznamená, že bychom zaháleli. V docích rostly nové lodě. Tentokrát už nešlo o žádná tintítka, BC 524 byly modifikací pětsetčtrnáctek, prozatím nenesly na svých bocích doprovodná plavidla, ale byly konciovány tak, aby je bylo možné v budoucnosti doplnit. Prozatím měly operovat především v Mléčné dráze, původní koncepce vícestupňové lodi postrádala smysl. A hlavně, nestavěli jsme jednu, ale hned 5 lodí najednou! A ještě tu byl náš tajný projekt, ale o tom až později.
Celá Mléčná dráha byla ovládána Aliancí, naše vesmírné aktivity se proto přesunuly do galaxie Pegas. Nepravidelně, osmkrát až desetkrát za rok ze Země odlétal do Pegasu Tristan, který momentálně fungoval jako transportní loď. I když nebylo pravděpodobné, že by Aliance disponovala další rušičkou hyperpohonu, nechtěli jsme zbytečně riskovat, proto Tristan nelétal nikdy po stejné trase, tu určoval kapitán až během letu.
Naše opatrnost vedla k události, která měla mít již brzy velký význam pro budoucí osud Země. Během jedné z cest obsluha senzorů zachytila neznámé vysílání. Šlo jen o radiový signál na dlouhých vlnách, důležité ale bylo, že podle všeho se jednalo o volání o pomoc adresované nám. O tři dny později umístil Tristan na okraji solárního sytému, z něhož signál přicházel, subprostorový transpondér.
Nemuseli jsme čekat dlouho, tentokrát jsme již zachytili vysílání celé. Na těžební planetě Aliance se nacházela více než osmdesátitisícová kolonie obyvatel odvlečených ze Země Uriany. To číslo je na první pohled bezvýznamné, ze Země bylo Uriany odvlečeno několik miliard lidí a velká spousta z nich tam někde mohla stále žít, ale ta zpráva nás zasáhla nepřipravené a zasáhla nás nečekaně hluboko. Naše počátky po porážce Urianů byly nepředstavitelně těžké, nebyli jsme v pozici, kdy bychom mohli někomu pomáhat. Museli jsme se naučit zavírat oči, teď už je ale nebylo možné nechat dále zavřené. Každý z nás někoho ztratil, někteří úplně všechny a neměli jsme tušení, co se s nimi stalo. A pak přišlo vysílání obsahující prosbu o pomoc. Naši lidí tam žili, strádali a umírali. V nelidských podmínkách těžili rudu pořebnou k výstavbě lodí Aliance. Jistě, mohla to být i past.
Zpráva se rozšířila rychlostí blesku a rozhodování Rady nebylo snadné. Zasáhnout znamenalo dráždit hada bosou nohou, říct ne představovalo hrozbu mnohem větší. Každý z nás doufal, že jeden z těch 80 000 je právě někdo z těch, které postrádá. Pochopitelně, ta šance byla stejně pravděpodobná jako výhra ve sportce, my jsme ale v tu chvíli nedokázali uvažovat střízlivě. Navíc myslím, že stejný pocit zažívali i členové Rady.
Brána na planetě byla umístěna v podzemním komplexu a dobře střežená. Hlavní problém ale byl, že na orbitě planety a v blízkém okolí se stále nacházelo několik křižníků. Ne tolik, aby představovaly hrozbu pro Tristana, ale nemohli jsme prostě přiletět a rozstřílet je na kusy, to by se rovnalo vyhlášení války. Požádali jsme tedy o pomoc asgardy. S jejich pulzním dělem by byla celá operace hračka. Ne že by asgardé nesouhlasili, ale měli tu svou obligátní podmínku. Podmínku, na kterou jsme nebyli ochotni přistoupit. Asgardé chtěli, abychom vyměnili jejich technologie za svobodu pro obyvatele odvlečené ze Země. Na něco takového jsme ale nebyli připraveni.
Zvolili jsme jiný způsob. Pro začátek jsme potřebovali dopravit nenápadně na planetu subprostorové komunikační zařízení, které by nám umožnilo spojit se s unesenými pozemšťany. I když jsme měli přístup k vědomostem asgardů, maskování lodi bylo stále nad naše možnosti. Krom asgardů tu byl ale ještě někdo, kdo takovou technologií disponoval. Byli to Noxové.
Dlouho jsme zvažovali, jak je přesvědčit, aby nám pomohli. Probrali jsme snad všechny možnosti, až jsme se nakonec rozhodli pro tu nejdivočejší. Řekli jsme jim prostě pravdu. ...a vybrali jsme dobře. No budiž, neřekli jsme jim úplně všechno, ale seznámili jsme je jak s důvody, proč naši spojenci nechtějí pomoci, tak s naší obavou z důsledků sdílení našich technologií Aliancí. Postoj Noxů byl odlišný od asgardského, nebyli přesvědčeni, že vyspělejší zbraně jsou odpovědí na všechny problémy světa. Nechtěli se příliš vměšovat, ale byli ochotni pomoci alespoň s dopravou subprostorového vysílače na planetu.
Dalším problémem byl přístup k bráně. Jediná brána na planetě se nacházela ve stíněném podzemním komplexu a my jsme v žádném případě neměli v úmyslu ji dobývat. Tristan se proto vydal na cestu a přivezl jednu ze systému bran v Pegasu. Počítali jsme s tím, že celá operace bude trvat 12-16 hodin a nechtěli jsme riskovat, že nás vytočením vlastní brány vojáci Aliance zablokují.
Největším problémem byly křižníky Aliance. Tady nám ale do ruky hrálo trošku štěstí. Ani ne za měsíc se měl konat svátek Ai Káš. Ten svátek byl vlastně oslavou nástupu vládce Aliance na trůn a konal se přibližně každý pozemský rok. Tentokrát ale mělo jít o výjimečnou událost, uplynulo čtvrtstoletí od korunovace a předpokládali jsme, že nikdo si tu událost nebude chtít nechat ujít. Nezbývalo mnoho času, ale tu příležitost jsme nesměli promeškat. Také už se nikdy nemusela opakovat.
Na nepřátelské planetě byla právě noc, když Tristan s Fénixem vystoupili na druhé straně vesmíru z hyperprostoru a zahájili operaci Uprchlík.

[prisera z bazin]

Opět velmi pěkné a jsem zvědav na pokračování

[mak]

Tristan na jedné ze svým misí zachytil volání o pomoc lidí unesených před lety ze Země Uriany. Nacházeli se na planetě pod nadvládou Aliance. Přes varování asgardů jsme se je rozhodli zachránit stůj co stůj, a tak jsme zahájili operaci, jejímž úkolem byl návrat pozemšťanů domů.

Okraj pouště Karakum, střední Asie, bývalý Turkmenistán.

Právě zde byl pro přicházející zavlečence zřízen uprchlický tábor, sem byla pro účely jejich přijímání dočasně umístěna brána. Důvodem nezvyklého umístění byla změna rozložení sil nového tripolárního světa.

Asi bych měl nejprve přiblížit geopolitické rozložení sil v nedávné minulosti. Po pádu Sovětského svazu a krátkém období, kdy hegemonem světové ekonomiky byly Spojené státy, začal vznikat vícepolární svět. V Evropě bylo roku 1983 jako protiváha USA na základech ES založeno společenství evropských národů, ve své době známé jako Evropská unie. Její existence přetrvala až do příchodu Urianů, i když se postupně proměňovala. Z původní konfederace postupem času, trochu plíživě, vznikala federace Evropských států. Příčiny a důsledky vzdání se části suverenity členských států jsou na delší rozbor, na který zde není místo. V Asii se se na počátku 21. století velmi dynamicky rozvíjely nové ekonomiky Indie a především Číny. Právě asijským ekonomikám zprvu všichni předvídali raketový nástup i vývoj a právě těmto zemím převzetí role světového hegemona. Vše tomu nasvědčovalo. ...až do příchodu Antiků na Zem.
Pro pochopení dalšího vývoje musíme alespoň zběžně nahlédnout do sociokulturního prostředí asijských velikánů. V Indii byla společnost rozdělena do 4 kast podle původu. I když se tamní vláda snažila toto rozdělení společnosti překonat, historické kořeny sahající až do doby před 3 500 lety odstranit přes noc nelze. Obzvláště existence 4. kasty takzvaných nedotknutelných, jimž byl dopředu předurčen život na okraji společnosti, v bídě, z níž se kvůli cejchu podřadných bytostí nebylo možné při sebelepší vůli vymanit, byla neslučitelná s prohlubováním spolupráce. Ani Čína se netěšila přílišné náklonnosti Antiků z důvodu nedodržování lidských práv. Vládní regulativ, který měl zabránit nekontrolovatelnému růstu počtu obyvatel, vedl i z našeho pohledu k neuvěřitelných excesům. Celkem logicky se zájem Antiků soustředil na centra rozvinutých demokracií Evropy a severní Ameriky. Zvláště pro Evropu to byl vyloženě dar z nebes, její skomírající ekonomika chytila druhý dech.
Tento fenomén vedl k obrovskému přílivu především vzdělaných obyvatel Asie hlavně do Evropy, částečně i do Spojených států. Čínská vláda se tomu zpočátku pokoušela bránit, zhoršovala tím však přístup své země k nejmodernějším technologiím, a tak se nakonec snažila odliv mozků pouze usměrňovat. Odliv inteligence přibrzdil rozvoj asijských ekonomik, postupem času se ale přeci jen opět začaly prosazovat.
Mnohem větší ránu asijské ekonomiky utrpěly po příchodu Urianů. Ani během celého 21. století se těmto zemím nepodařilo nijak významně setřít rozdíly mezi vzdělaností obyvatel měst a venkova. Vetřelci se pochopitelně zaměřovali především na kvalifikovanou pracovní sílu nacházející se ve městech. Po jejich porážce si musela Čína znovu, tentokrát již potřetí, vychovat novou inteligenci. Číňané jsou ale velmi pracovití, a tak i tuto ránu osudu poměrně rychle překonali. Sedmnáct let po porážce Urianů se opět začínali hlásit o svá práva.
Předpokládaný počet 80 000 uprchlíků nepředstavoval takový logistický problém, aby bylo nezbytné kvůli tomu stěhovat bránu. Její umístění na rozhraní Evropy a Asie spíše odráželo snahu Číny o uznání své země jako třetí světové mocnosti. Ani sbližování Evropy a Ameriky tomu nemohlo dlouhodobě zabránit.

Od rozbřesku bránou proudily tisíce lidí. Byli ve velmi zuboženém stavu, silně připomínali obyvatele Země před sedmnácti lety. Mnozí z nich nebyli schopni jít sami, byli odkázáni na pomoc svých druhů. Původně jsme počítali s průchodem 2 lidí bránou za vteřinu, ale takové rychlosti jsme ani zdaleka nedosahovali. Zjevně jsme podcenili komplikace, které mohou nastat.

O tři dny dříve, těžební planeta Aliance.

O plánované akci neměl kromě úzkého okruhu lidí s přístupem k subprostorovému vysílači vědět vůbec nikdo. ...a tak o ní věděli snad úplně všichni. Situace byla o to složitější, že se kromě odhadovanho počtu osmdesáti tisíc pozemšťanů na planetě nacházela další, zhruba poloviční komunita obyvatel jiných planet a místních domorodců. Tyto komunity byly oddělené jen formálně na základě různé doby příchodu na planetu a za tu dobu se výrazně promísily. Pozemšťané doufali, že jejich utrpení je konečně u konce, původní obyvatelé jiných planet byli ale v nezáviděníhodné situaci. Nevěděli, jestli se jim podaří odejít také a hlavně, jestli je Země bude ochotna přijmout. Celý zbytek Galaxie ovládala Aliance, jedinou svobodnou planetou byla mocná Země. Obyvatelé těžební planety nevěděli téměř nic o momentálním rozložení sil, na všech planetách Aliance bylo slovo Země přísně zakázáno vůbec vyslovit. To ale jen přiživovalo skazky, které se mezi obyvateli těchto panet šířily. Posledních sto let činilo z této planety bájnou zemi svobody, obdivovanou i nenáviděnou zároveň.
Někteří obyvatelé Země ani po tolika letech strádání nepřestali věřit, že se domů vrátí, že jednou přiletí mocná flotila a odvede je z tohoto pekla. Jejich druhové pocházející odjinud, kteří se nemohli k podobné naději upínat, se jim také pro jejich bláhový sen často vysmívali a nutno podotknout, že se pozemšťané občas stávali terčem velmi nevybíravých vtípků. V posledních několika dnech se ale situace radikálně změnila. Ke cti pozemšťanů slouží, že po prvních dnech, kdy prožívali jistou satisfakci, začali hledat způsob, jak pomoci i svým druhům. V tom málu volného času, který měli, vedli intenzivní výuku alespoň základních frází jakéhokoli pozemského jazyka a nutných vědomostí pro případ selekce u brány.
Existoval předpoklad, že planeta bude během operace jen slabě chráněna. Zbývajícím strážím ale bylo zcela nezbytné zabránit v možnosti spojit se s jednotkami Aliance. A tak se začali lidé ozbrojovat vším, co alespoň vzdáleně připomínalo zbraň.

Uplynulo 11 hodin od počátku operace. Evakuace sice probíhala pomaleji a byla rozsáhlejší, než jsme očekávali, ale nic nenasvědčovalo, že se vyskytnou potíže. Náš předpoklad, že se strážím nepodařilo varovat Alianci, se ale brzy ukázal jako chybný.
Z hyperprostoru právě vystoupily tři křižníky Aliance. Pro Tristana s Fénixem nepředstavovaly problém, naše lodě ale také nebyly jejich cíl. Všechny tři lodě Aliance se rozmístily poblíž planety a jedna z nich bez varování zahájila palbu na civilní obyvatelstvo. Fénix okamžitě sestoupil na nižší orbitu, aby nastavil své štíty do dráhy střel. Žádný výstřel na ně ale nedopadl. Útok převzala další z lodí Aliance. Situace byla bezvýchodná. Fénix s Tristanem neměli žádnou možnost, jak zabránit nepřátelům v útoku. Na povrchu planety došlo k panice, naši lidé umírali. Jen několika z nich se podařilo uniknout skrz bránu. A tehdy kapitán Tristana vydal rozkaz. Ten výstřel měl křižník Aliance jen poškodit, zasáhl jej ale tak nešťastně, že série následných výbuchů vedla ke zkáze nepřátelské lodi. Ostatní dvě okamžitě ustoupily, ale na problémy už bylo zaděláno. Věděli jsme, že tohle se nemělo stát, ale vzít zpět to nešlo. Nezbylo nám než dokončit evakuaci a vrátit se na Zem.

Asgardé příliš pochopení pro naši "nehodu" neměli. Podle jejich výkladu veškerá odpovědnost za incident, který bude Aliance chápat jako vyhlášení války, padá pouze na naši hlavu.
Měli jsme jisté pochybnosti o příčinách zničení nepřátelské lodi. Analýza průběhu bitvy potvrdila, že k jejímu zničení pravděpodobně vůbec dojít nemělo. Požádali jsme asgardy, aby nám pomohli s rozborem trosek dovezených Tristanem. Neochotně, ale nakonec souhlasili. Bohužel, nalezené stopy nebyly průkazné. Je možné, že by asgardé, kdyby chtěli, dokázali zjistit víc. Také jim ale možná jen křivdím.

Kdysi, někdy v polovině 20. století, došlo k něčemu podobnému. Přibližně 20 let po skončení první světové války se v Evropě započala druhá, ještě strašlivější. Izolacionistické Spojené státy byly dlouho neutrální, ta válka byla daleko a jich se přímo netýkala. Vstup do války a přímé nasazení amerických vojáků si jejich vláda kvůli veřejnému mínění prostě nemohla dovolit. Svůj vliv zřejmě mělo i to, že se během krátké doby jednalo o již druhý konflit, který započal opět v Evropě. "Cože? Už zase? Co je nám do toho, že se ti magoři už zase řežou? Svůj dluh pravlasti našich otců jsme splatili před dvaceti lety!"
Pak došlo k události, která zásadně ovlivnila postoj Američanů a pravděpodobně významně zasáhla do průběhu celé války. Japonské loďstvo napadlo americkou tichomořskou flotilu v zálivu Pearl Harbor a prakticky celou ji potopilo. Přitom existuje spousta indicií, že tehdejší americké velení o plánovaném útoku předem vědělo. Podle některých analytiků mělo obětování tichomořské flotily jen posloužit k zavlečení USA do války.
Ale stejně jako v našem případě to jistě již nebudeme vědět nikdy.

Vzhledem k tomu, že jsme své tvrzení nebyli schopni prokázat, asgardé se o něm nadále odmítli bavit. Podle jejich názoru... To my jsme vstoupili na území Aliance a napadli jejich loď, čímž jsme porušili bod 5 asgardsko-pozemské smlouvy. Za těchto okolností již nadále nemají právo zasahovat do vývoje v Mléčné dráze. I pro to měli ve smlouvě nějaký bod.
Neuznali ani kapitánovu námitku, že jsme nestříleli první, že jsme jen chránili obyvatelstvo na planetě. V naší Galaxii panovaly poněkud jiné zvyklosti než u nás doma. Nepřísluší nám zasahovat do vnitřních záležitostí Aliance. Jinak řečeno, když si loď Aliance střílí z orbity do obyvatel své planety, je to jen jejich věc. Ta drobnost, že jejich právo se opíralo o zvyky goauldů, nehrála v našem případě žádnou roli. Od doby jejich vlády se toho moc nezměnilo.

Nakonec jsme se dozvěděli, jaké to překvapení, že jsou ochotni učinit výjimku a dát nám ještě jednu šanci. I my ale musíme učinit ústupek. Určitě tušíte, jakou podmínku měli. Takové rozhodnutí nebylo možné učinit na místě, požádali jsme je o týden na rozmyšlenou kvůli uspořádání referenda. Věděli moc dobře, že jen hrajeme o čas. ...dali nám den.
Druhý den jsme souhlasili. Souhlasili jsme, že budeme jednat s Aliancí o technologické kompenzaci za svobodný návrat všech obyvatel odvlečených ze Země.

[_M1K3_]

Maku kdy bude prosím pokračování doufám že to dokončíš

[mak]

Ahoj, moc se omlouvám, ale mám teď šíleně moc práce a do konce března to lepší nebude. Tvůj příspěvek jsem zaregistroval, ale doufal jsem, že utrhnu aspoň chvilku na napsání jednoho dílu. ...jenže opravdu nestíhám. Tak se nezlobte. Díky, MaK

[lubostom]

Aoj MaKu,tak jak to s tebou vypadá,už se nemůžu dočkat L.

[_M1K3_]

Maku Tak co dopíšeš to ??

[Grathan]

Hm já se bohužel obávám, že Mak se nám nadobro odmlčel a na toto zapomněl. Je to velká škoda když vezmu v potaz jak dlouhé a skvělé jeho příběhy jsou.

[_M1K3_]

No právě taky mě to mrzí Rád bych znal pokračování a konec

[lubostom]

Třeba dostaneme dárek k Vánocům

[Grathan]

Lubo to si bohužel nemyslím. Mě hřeje u srdce že máme alespoň GA 6,7 a Čas Antiků Pro své osobní účely jsem to hodil do wordu kdyby to někdy někdo smazal a víc jak 160 stran A4 to teda všechna čest Makovi

[Kilositko]

Čau maku jestli už dál nebudeš psát chci říct toto těch 160 stránek a4 co tu je jsem zhltnul za 1den neustálého čtení byl jsem nemocný tak jsem měl čas ale vv životě jsem nevydržel ani 2hod čtení a tvoje tvarba mě na nejvýš překvapila je to dokonalé . Prosím oto aby si to
U ještě napsal ale i když by ne díky za ten den . Fakt nechápu jak jsem utoho tak dlouho mohl vydržet